Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Techniky a metody práce s textem

Vrátím se k měsíci dubnu, kdy jsem na svém budoucím pracovišti absolvovala hned tři návštěvy. První byla za účelem seznámení se se svou předchůdkyní. Byla jsem samozřejmě trochu vyjukaná, ale proběhlo to dobře. Paní učitelka ze sebe chrlila všechny možné rady a informace – trochu na přeskáčku, ale pak jsem je slyšela ještě několikrát a dokola, takže jsem snad pochytila, co se dalo.

Techniky a metody práce s textem

To byl název školení pro učitele od Step by Step, kterého jsem se mohla zúčastnit i já. MH900056099Školení bylo pro dvě školy a tak se nikdo nedivil, když tam přišla neznámá mladá slečna. Nikoho (kromě paní ředitelky) jsem tam neznala. Hned na úvod mě potěšila aktivita, která nás měla rozdělit do pracovních skupinek. Bez jediného slova či zvuku jsme se měli seřadit podle dnu a měsíce narození (ne roku). Celkem svižně jsme vytvořili řadu (i když s pár chybičkami). Pak lektorka rozpočítala prvý, druhý, třetí, čtvrtý a byli jsme skupinkami. Zaregistrovala jsem řeči některých učitelek, jak brblají, že nemůžou být se svými kámoškami – asi to pochytili od dětí, ne?

Slovní přestřelka

Další program školení už tak oslnivý nebyl. Dle mého názoru lektorky zvolily nevhodný materiál pro vysvětlení metody INSERT (jednalo se o názory kohosi z Ameriky na vztah dětí k počítačové technice). Co si na tom můžeme asi tak zaškrtávat že vím nebo nevím, když se nejedná o fakta??? Navíc to byl asi 5ti stránkový text, který jsme luštili celkem dlouho. Následně se strhla impulzivní debata o tématu článku, kterou lektorky spíš rozdmýchávaly než aby ji tišily. Zdálo se jako by měly svou pravdu, kterou mermomocí chtějí obhájit. Narážely ale na odpor přítomných učitelů, kteří z denodenní praxe znají něco jiného. Lektorky byly učitelky z Prahy a tvrdily jak jsou děti závislé na počítačích, sociálních sítích atd. V menších městech, zvláště v oblastech s nižším sociálním zázemím rodin, mají však děti spíše opačný problém a to ten, že doma počítač vůbec nemají.  Souvislost s prací s textem mi dodnes uniká. Další úkoly si popravdě ani nevybavuji a celkově chápu ostatní přítomné, že školení hodnotili jako nepřínosné. Zvláště když trvalo 6 hodin.

Nejlepší jsou přestávky

Pro mne bylo ale tohle školení velkým přínosem. Zdaleka né kvůli obsahu, ale kvůli tomu, že jsem měla možnost seznámit se s budoucími kolegy. Prostě nejlepší byly přestávky :-) . Nejprve jsme si povídali s mou skupinkou, kde byla i paní zástupkyně, která o mě věděla. Při obědě jsem si pak dovolila sednout si k hloučku „naší“ školy, proti čemuž nikdo nic neměl ačkoli si možná mysleli svoje. Když nastalo vhodné téma, přidala jsem se do hovoru, představila jsem se a byla jsem vlídně přijata. Řada lidí již věděla, že paní učitelka na přírodopis odchází do důchodu a byli rádi, že mají možnost mě poznat dřív než v září. Tím jsem odstartovala sérii diskusí na téma co budu učit, jakou mám aprobaci, na jakou školu jsem chodila atd. Bylo to fajn.

Školeních celá série

Učitelé z těchto dvou škol čekají ještě 3 školení se stejnými lektorkami (ze stejného programu). Pozorovala a poslouchala jsem že učitelé školení nemají moc v lásce. Zabírají prý hodně času a mnohdy se člověk dozví jen to, co už věděl. Můj postoj je prozatím odlišný. Snad proto, že jsem z fakulty zvyklá na „vzdělávání se“, snad proto, že si vyhledávám různá školení i sama a ta se mi většinou líbí. Jak jste na tom vy? Máte rádi školení a kurzy v rámci dalšího vzdělávání učitelů? 


    hodnotili 4 uživatelé

3 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Zajímalo by mne jak se ale ti učitelé vyjádřili v evaluačních dotaznících na závěr. Napsali pravdu, nebo podle běžného zvyku nekritizovali?

  2. avatar

    To sice přesně nevím, ale když vyjadřovali své připomínky nahlas, tak je snad i přenesli na papír. Ještě bych chtěla doplnit, že byl částečně problém i v malém (spíš žádném) ohlasu na žádost lektorek, aby se učitelé vyjádřili ke školení (obsahu) předem. Žádost poslali mailem ředitelce a ta ji přeposlala učitelům.

  3. avatar

    Jano, s tím školením je to všude stejné. Málokterý "zasloužilý učitel" se rád vzdělává! (po letech praxe) Nevím proč, sama na školení chodím ráda, vybírám i platím si je většinou sama a proto, abych se něco nového dozvěděla. A moc ráda pozoruji ostatní učitele, co přišli se vzdělávat a ty druhé, co přišli brblat.
    Hodně zdaru na příštích částech, snad budou více přínosem!

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.