Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Kávový rituál

Nehaň dne před večerem

Probudím se, roztáhnu závěsy a za okny mlha. Hmm..,pomyslím si, to bude plíživý den. Zapnu počítač, udělám si raní kávu a posnídám u prohlížení pošty a novinek na portálu :-) . Nic zvláštního. Čekala mě však cesta do mého rodného města, kde jsem měla cosi k vyřizování. Potěšilo mě, že jel právě můj oblíbený řidič autobusu, který se na cestující vždycky mile usmívá a tak byla cesta příjemná a o to příjemnější, že jsme vyjeli z mlhy pryč a vysvitly na mne paprsky slunce. Nebylo sice nejtepleji, ale nebylo ani tolik dusno, jako v minulých dnech.  Na stejné zastávce spolu se mnou nastupovaly dvě paní. Jedna stará paní a mladá maminka s tříletým blonďáčkem. Neznali se, ale zapovídaly se už na zastávce a tak si sedly v autobusu přes uličku. Seděla jsem o dvě místa před nimi a vyslechla jsem tedy dojemný příběh oné maminky. Ten malý kluk, který mi připomínal mého stejně starého synovce, byl z Klokánku a tahle paní, která tam pracovala si ho po dlouhých byrokratických patáliích nakonec osvojila (nebo jí byl svěřen do péče jinak).

Méně času, více práce.

Dojeli jsme do cíle v deset dopoledne a já hned začala úřadovat. Tohle vytisknu, tam zavolám, tady to upravím …. přípravy do školy jsem dnes vyměnila za přípravy veliké ostrostřelecké akce s mezinárodní účastí, kde se starám o propagaci. Oběhala jsem kde co, hlavně tiskárnu a dopravní podnik, kvůli plakátům na akci.  Ve dvě hodiny jsem měla dokonce schůzku s kronikářem a tiskovou mluvčí města. Vše jsem krásně vyřídila a stihla. Byla jsem veselá i přesto, že začínalo poprchávat.

A sakra …

Přijdu do svého druhého (prvního) domova a zjišťuji že před chvilkou začal můj oblíbený televizní seriál. (Gilmorova děvčata – pro ty koho to zajímá) Dávají to nějak po půl třetí a to je pro mne ideální doba na mou odpolední kávu. Jenže ouha. Jdu do kuchyně, zapnu konvici, přichystám hrnek ale na místě, kde by mělo být kafe nic není. Došlo. A sakra… Co teď? Je to u mě trošku už podmíněný reflex: Gilmorova děvčata – kafe.  Voda se vařila a já přemýšlela, kde by mohlo být nějaké zapomenuté balení (piji totiž 3v 1). Pořád nic. Pak jsem si vzpomněla – výstava králíků! Říkáte si „Co že?“, tak já to vysvětlím. 

Na výstavě

Nedávno jsme trávili s přítelem víkend v malé vesničce Kostelní Bříza na výstavě králíků. Měli tam tombolu. A v tombole plno „blbostí – drobností“ a pak nějaké ty králíky vyřazené z chovu a malé picnuté selátko jako hlavní výhru. Lístek stál 2 koruny, tak jsme tam nakonec přispěli asi dvěma stovkami – chtěla jsem kváíčka , že ho budu chovat ve škole. Nejcennější, co jsme si odvezli, byla jedovatá květina Skočec v květináči. Pak asi 30 blbostí všeho druhu : lízátka, bonbóny, malé sušenky, sponky do vlasů, vzorky parfémů a taky balenou kávu 3 v 1 (vyhrávalo se to vždy ale jen po jednom kuse – nikoli po celých baleních). Jenže já mám ráda svoje 3 v 1 od Nescafé a teď tu mám před sebou nějaký NYCoffee s podtitulem New York Coffee drink. Vyrobeno v Polsku. Hmm… mám nebo nemám? Nu což, zkusím to. Obsah sáčku jsem vysypala do hrnku a zalila vodou. Hned první pachový dojem byl nepříjemný. Protočila jsem panenky a včas zarazila ruku, aby nebyl hrnek moc plný. Třeba to vylepší mléko, řekla jsem si. Zamíchala jsem onen polsko-newyorský nápoj a dolila mlékem tak, že byl poměr možná 60:40.  Donesla jsem si hrnek k televizi a prvně se napila. Nekřenila jsem se, spíš jsem se asi tvářila překvapeně. Bylo docela dobré. Zlaté mléko. Vychutnala jsem si tedy zbytek seriálu v poklidu.Pak seriál skončil a mě napadlo napsat o tom sem. Právě teď dosrkávám ono kafe a snad je to tím, že už seriál skončil, nebo tím, že káva vychladla, ale už mi zase moc nechutná.

 

  • malá poznámka pod čarou: Proč je slovo „kváíček“ psané právě takto? Kvůli mému oblíbenému vtipu. Když dovolíte, tak se o něj podělím:

Přijde malá holčička s lízátkem v puse do zverimexu. Prodavač se zeptá „Co by sis přála holčičko?“ A holčička, aniž by vyndala lízátko z pusy, mu říká: „Plosím, já bych chtela jednoho kváíčka.“ Prodavač tak nějak zjihne a začne na ní taky žvatlat: „Tak holčička by chtěla kváíčka? A jakýo kváíčka bys chtěla? Máme tu čeuný kváíčky nebo bílí kváíčky nebo stvakatý kváíčky … 
Holčička vydá lízátko z pusy a praví naprosto srozumitelně:  Já myslím, že tomu hadovi to bude jedno.

 


    nikdo zatím nehodnotil

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.