Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

den jedenáctý – improvizovaná odpoledka

Včera večer jsem si dělala přípravy asi do půl jedenácté a to jsem stihla jen tři první hodiny. Připravila jsem zápisy a některé aktivity na interaktivní tabuli (IT) pro všechny tři ročníky. Shodou okolností začínají všichni podobně – rozdílem mezi neživou a živou přírodou. Alespoň nějaké usnadnění. 

přírodopisný maraton

Chtěla bych se více rozepsat o těch prvních třech hodinách, ale zjistila jsem že si pletu, co bylo kterou hodinu, právě proto, že si byly podobné. 

Dvě hodiny volna? Kdepak!

Domnívala jsem se, že si o volné hodiny promyslím odpolední výuku, neboť včera v pozdních hodinách jsem moc nápadů neměla. Jenže … to člověk – učitel potřebuje něco okopírovat, odpočinout si u prohlížení novinek na portálu, nastříhat 28 lístečků pro žáky, vyřídit školní e-maily, nasvačit se a tak bych mohla pokračovat dál. Když jsem si konečně sedla nad sešit s přípravami, zjistila jsem že za 10 minut zvoní a já měla v hlavě najednou prázdno.  

První výtvarná výchova

první odpolední dvouhodinovka byla výtvarka. Neměla jsem vůbec žádnou představu na jaké úrovni jsou schopni tvořit. No zjistila jsem, že jejich výkony a přístup k malování jsou tolik různorodé, bohužel také vybavení se výrazně liší. Téma „Nejhezčí vzpomínka na prázdniny“ je sice asi nudné a ohrané, ale já mám plán. Všechny děti jsem si nafotila “ v póze“ jako když vzpomínají. Vytisknu je a příští hodinu se vystřihnou a nalepí na velkou čtvrtku a ten obrázek z dneška zakomponují do toho velkého tak, aby byl v bublině, která půjde od hlavy z té fotky. Až to budou mít hotové, tak sem dám ukázku, protože nevím zda-li jsem ten záměr vysvětlila srozumitelně.

Volitelné semináře bez možnosti volby

Jako studentku mě vždycky vytáčel název „volitelný“ předmět . Případně „povinně volitelný“ předmět.  Oni totiž žáci tu volbu příliš nemají. Vrátím-li se na vysokou tak volitelnost předmětů spočívala v tom, že ze šesti předmětů jsme si zvolili tři na semestr. To by bylo fajn, kdyby ovšem příští semestr nebylo na výběr týž šest předmětů a tím pádem jsme stejně museli projít všemi.  Zatímco na VŠ je to způsobeno nedostatkem kreativních vyučujících, vázaností na akreditace a nízkou ochotou měnit to, co „postačuje“, na tomto mém novém působišti jde spíše o průchodnost rozvrhů.  Chápu to, ale ráda bych, aby předmět, který vyučuji těm žákům k něčemu byl. Idealistka, říkáte si? Někdo by možná řekl že jsem MBA – čili Mladá-Blbá-Aktivní. Možná.

Nejdříve jsem tedy chtěla zjistit koho mám před sebou. Budoucí inženýry, kuchaře, uklízečky nebo lékařky? Proto se první úkol ve dvojicích týkal jejich dalších vzdělávacích úmyslů. Měli si vzájemně povědět co by chtěli dělat nebo na jakou by chtěli školu a jaké dovednosti a znalosti jsou k tomu povolání potřebná. Nepracovali sice nejtišeji, ale bavili se k věci. Ačkoli začínali na popelářích postupně jsme se propracovali k seriózním úvahám. Pak se dvojice vzájemně „představili“. Chci zvolit takovou náplň, která je bude rozvíjet po stránce dovednostní a morální.  První hodina tedy proběhla. Stále jsem netušila, co budeme dělat hodinu druhou. Dokud… neřekl kdo si „budeme pitvat žábu“. A já na to „Tak jo. A hned“. Při průzkumu programu SMART NOOTEBOK, který jsem si nahrála v přípravném týdnu, jsem objevila interaktivní sekvenci – pitva žáby. Našla jsem to, rozdala jim staré učebnice pro šestou třídu, které se válely ve skříňce a začala jsem se jich ptát. Kam by žábu zařadili, jak dýchá, kde žije, jak se rozmnožuje, kdo další patří mezi obojživelníky atd.. Přes počáteční automatický odpor k „teorii“ se velmi dobře zapojili a odpovídali v celku správně. Pak se vystřídalo pár žáků u tabule a provedli pitvu. Ostatní sledovali obrázek v učebnicích.  Do toho jsem jim vyprávěla jak jsem jedla žabí stehýnka.

Kus hodiny uteklo a zase jsem přemýšlela co dál. Šla jsem si pro něco do kabinetu a vidím RAJČATA, tito žáci je na podzim sázeli. Hned jsem tedy navázala otázkami: Jaký typ plodu je rajče? jaké jiné typy plodů znají, podle čeho se poznají …. Prostě improvizace, ale soudím že povedená, protože se nikdo nenudil a všichni se alespoň trochu zapojovali.  

Docela mě to namotivovalo a dneska jakmile sfouknu přípravy na zítra, zkusím upravit osnovy semináře, tak aby víc seděl mně i žákům. 


    hodnotili 2 uživatelé

6 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Už se těším na den dvanáctý. (A nejsem já SBA?)

  2. avatar

    Jsem ráda, že píšeš, že se těšíš. Já mám už takový pocit, jestli to s těmi svými dennodeními záznamy nepřeháním. Ono čeho je moc, toho je příliš. Ale den dvanáctý určitě ještě přijde.

  3. avatar

    Ne, nepřeháníš, já se taky těším :-)

  4. avatar

    Jani, také se těším! Neboj se, nepřeháníš! Naopak se každý den těším na tvé nové zážitky a inspirace! :)

  5. avatar

    Přidávám se k výše napsaným ujištěním - přijdu do práce, počtu si, co bylo nového ve škole (rozuměj ve Tvé škole)... Příjemné ráno.

  6. avatar

    Víc než zajímavé čtení! člověk apotěší, že v tom není sám. :)

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.