Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Nedostatečná nabídka dalšího vzdělávání

V záplavě jazykových, počítačových, multikulturních, ekologických a dalších kurzů by se jeden utopil, s kurzy a semináři pro rozšíření odborných kvalifikací je to o poznání jiné. Není jich mnoho, ale dají se nalézt kurzy rozšiřující naše dovednosti či znalosti ze zeměpisu, biologie, výtvarné výchovy, chemie i fyziky a dokonce i hudební výchovy. Ale ať hledám jak hledám nedaří se mi najít ani jeden jediný, který by se týkal praktických (někde pracovních či technických) činností. 

Místo svěráků rotopedy

S nástupem na školu jsem kromě „svého“ přírodopisu začala učit i předmět „praktické činnosti“. Jak jsem již psala, náplní je směs pěstitelských prací, vaření a práce s technickým materiálem. Což by asi leckde jinde znamenalo práci se dřevem, plasty, kovem a podobně … zkrátka dílny. Naše škola udělala s dílen posilovnu a tak přesto že náčiní a nářadí z dílen „někde“ v temných zákoutích školy je, děti s ním nejen že nepracují, ale ani ho koutkem oka nezahlédnou.  Tak tedy v rámci „práce s technickým materiálem“ stříháme a lepíme papír, v lepším případě karton. Je však pravda, že některým žákům bych pilku z bezpečnostních důvodů raději do ruky nedávala.  

Speciální škola – dílny jim závidím

Na silvestra jsem byla na návštěvě u mého známého, který vyučuje na speciální škole praktickým činnostem. 

fotbálek

Škola má 4 !!!! pracoviště (místnosti) vybaveny pro výuku dílen. Svěráky různých velikostí i další vybavení, řezačky, brusky a podobně. Materiál si kamarád shání jak se dá, oslovil třeba pilu, aby dala odřezky škole jako sponzorský dar. Všude po stěnách visí výukové obrazy, technické náčrty a nechybí ani samotné výrobky žáků.  Postavili si například vlastní, funkční fotbálek. Když  jsem tam šla na záchod, držák na toaletní papír byl také výrobkem dětí. Prostě paráda. Jenže třídy speciálních škol mají menší počet žáků a na pracovní činnosti se ještě dělí. Takže najednou pracuje v dílně jen 6-7 žáků (či žákyň). To já mám jednu třídu nedělenou o 26 žácích a s tím se dost špatně pracuje.

Chci se učit, ale kde?

Nestěžuji si, že vyučuji právě tento předmět. Je mi bližší než třeba chemie (brrr). Jen mně mrzí, že některé věci sama neznám a proto je přejdu rychle a okrajově, nebo jen teoreticky bez praktické ukázky – což jaksi odporuje samotnému názvu předmětu. Přiznám se, že největší potíže mi dělají pěstitelské práce. Vyrábění z různých materiálů mě baví a mám i celkem dost nápadů, vaření je taky fajn (kdyby žáci tolik nenadělali při mytí nádobí) ale ty práce na zahradě  aúúúúúú. Proto jsem sedla k internetu a začala vyhledávat, zda bych si mohla pro tuto oblast vzdělávání udělat nějaký kurz, nebo jít na školení, případně se přihlásit do CŽV a doplnit si tak aprobaci. O tuto poslední možnost bych stála nejvíce. Jenže ouha! Nepodařilo se mi najít žádnou vysokou školu, která by toto nabízela.  Snad jen v Olomouci jsou nějaké kurzy, ale to je pro mne přes půl republiky. Pak mají Pěstitelské práce s didaktikou   ještě v Budějovicích, ale jen jako součást magisterského studia pro 1.stupeň.        

Co s tím?

Tak mi povězte, zkušení harcovníci školstvím, co si mám počít, když bych studovat chtěla, ale není kde. Respektive, budu ráda, pokud byste někdo narazil na kurz či seminář, který by se věnoval ať už samotnému pěstitelství, nebo pracovním činnostem obecně. Uvítám cokoli.
 

 


    hodnotil 1 uživatel

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.